TOPlist Doporučené
rozlišení min. 1024x768
Monetární politika

Jedná se o proměnnou hospodářské politiky, která spočívá v regulaci nabídky peněz, úvěrové politiky a bankovní soustavy země její Centrální bankou. Centrální banka může regulovat množství peněz v oběhu nástroji, které má k dispozici. Zrychlováním nebo zpomalováním nabídky peněz dochází k poklesu či růstu úrokových sazeb, které ovlivní chování ekonomických subjektů. Rostou či klesají investice do bytové výstavby, továrních budov, zařízení a zásob. Centrální banka může prostřednictvím monetární politiky ovlivnit celkovou úroveň reálného produktu, míru inflace a také míru nezaměstnanosti.


Nástroje Centrální banky se rozdělují na přímé a nepřímé nástroje.

Přímé nástroje
Přímé nástroje jsou využívány pouze sporadicky a dočasně. Mají charakter administrativních opatření. Lze je využít plošně (vůči všem bankám) či adresně (vůči jedné bance nebo skupině bank).

Jedná se o regulaci investiční aktivity stanovením úvěrového stropu (absolutní nebo relativní limity) a závazné limity úrokových sazeb.


Nepřímé nástroje
Druhou skupinou jsou nepřímé nástroje, které působí neadresně, tržně a celoplošně. Jsou využívány mnohem častěji.

Mezi základní nepřímé nástroje Centrální banky patří operace na volném trhu, politika diskontní sazby a povinné minimální rezervy, které mají přímé účinky na zprostředkující cíle jako jsou rezervy, nabídka peněz a úrokové sazby. Všechny tyto operace jsou však zaměřeny na ovlivnění konečných cílů jako jsou inflace, reálný HDP a nezaměstnanost. Zprostředkující proměnné nejsou nástroje centrální banky, ani cíle hospodářské politiky, ale slouží jako zprostředkující články.

I. Operace na volném trhu
Jedná se o nákup a prodej státních cenných papírů centrální bankou na finančním trhu. Jestliže centrální banka prodá státní cenné papíry odčerpá část z nabídky peněz, čímž dochází k poklesu bankovních rezerv a ke zdražení peněz, což oslabí poptávku po úvěrech a v závěru agregátní poptávku. Nákup státních cenných papírů má opačné účinky, růst bankovních rezerv, zlevnění peněz a úvěru, růst agregátní poptávky.

II. Politika diskontní sazby
Centrální banka může obchodním bankám poskytovat úvěry, což také souvisí s emisní funkcí centrální banky. Poptávku po úvěrech a výši diskontní sazby ovlivňuje centrální banka. Vysoká diskontní sazba představuje tzv. „drahé peníze“, která snižuje poptávku po úvěrech od CB. Nízká diskontní sazba má opačný účinek. Od diskontní sazby CB jsou ovlivňovány všechny ostatní úrokové sazby. Zvýšení diskontní úrokové sazby zvýší všechny ostatní sazby a snížení diskontní sazby má opačný účinek.

III. Povinné minimální rezervy
Obchodní banky mají stanovené zákonem držet část svých aktiv na běžném účtu u centrální banky. Tyto rezervy jsou stanoveny jako procento z depozit obchodních bank. Zvýšení povinných minimálních rezerv zapříčiní zdražení peněz (politika těžko dostupných peněz), čímž dochází ke snížení poptávky po úvěrech a zpomalení ekomického růstu. Snížení míry depozit má opačný účinek na ekonomický růst.


Centrální banka provádí monetární politiku pomocí dvou typů, a to, expanzivní a restriktivní monetární politika.


Expanzivní monetární politika
Cílem expanzivní monetární politiky je zvyšování nabídky peněz a stimulace agregátní poptávky.

Krátkodobé efekty expanzivní monetární politiky
V kráktém období, kdy je křivka agregátní nabídky téměř horizontální, zvýšení nabídky peněz sníží úrokové míry, což stimuluju zejména tu část agregátní poptávky, která je náchylná na úrokové míry, tedy tvorbu reálného kapitálu.V období nevyužitých zdrojů dochází spíše k růstu reálného produktu a zaměstnanosti, důsledky na cenovou hladinou jsou nepatrné. => jedná se o tzv. trasmisní mechanizmus prostřednictvím úrokové míry

Na obrázku je znázorněn pouze posun křivky nabídky peněz, poptávka po penězích je v tomto případě fixní. V praxi však může dojít k posunu obou křivek.


Jsou-li však využity všechny zdroje, pak krátkodobá monetární politika zvyšuje cenovou hladinu a úrokové míry.

Dlouhodobé efekty expanzivní monetární politiky
V dlouhém období, ve kterém je křivka agregátní poptávky vertikální, se zvyšování peněžní nabídky projeví pouze na růstu cen, nikoliv na růstu reálného produktu, zaměstnanosti či úrokových měr.


Restriktivní monetární politika
Cíl restriktivní monetární politiky je opačný než expanzivní monetární politiky, tedy snižování nabídky peněz a oslabení agregátní poptávky.

Krátkodobé efekty restriktivní monetární politiky
Snižování nabídky peněz v krátkém období způsobuje prohlubování produkční mezery, tedy vzdalování skutečného produktu od svého potencionálu, růst míry nezaměstnanosti a pokles cenové hladiny.


Dlouhodobé efekty restriktivní monetární politiky
Úroveň reálného produktu a nezaměstnanosti se nezmění, stále se bude udržovat na potencionálním produktu a přirozené míře nezaměstnanosti. Dále dochází k poklesu cenové hladiny v rozsahu, ve kterém dochází k poklesu nabídky peněz.


Nahoru



Seznam použité literatury

SAMUELSON, P. A. a NORDHAUS, W. D. Ekonomie. 13. vyd., Praha: Nakladatelství Svoboda, 1995, 1011 s. ISBN 80-205-0494-X.

RUSMICHOVA, L. a SOUKUP, J. a kol. Makroekonomie. 5. vyd., Praha: Melandrium, 2002, 167 s. ISBN 80-86175-24-3.

© 2006 created by Radek Pavelka