TOPlist Doporučené
rozlišení min. 1024x768
Nedokonalá konkurence

V reálném ekonomickém světě převládá nedokonalá konkurence tzn., že minimálně jedna z podmínek dokonalé konkurence je porušena.


Charakteristika dokonalé nedokonalé konkurence

  • výrobci vyrábí diferencovaný produkt,
  • není splněna podmínka volného vstupu,
  • na trhu existuje alespoň jeden prodávající, který má určitý stupeň kontroly nad cenou v daném odvětví.
Nedokonalý konkurent má klesající křivku poptávky po produkci firmy. Znamená to, že při každé dodatečné jednotce produkce musí snížit cenu.
Komparace poptávkových křivek po produkci firmy v dokonalé a nedokonalé konkurenci

Rozhodování dokonalého konkurenta je poněkud složitější než konkurenta dokonalého, neboť musí rozhodovat o optimálním rozsahu produkce (toto rozhodnutí je společné), ale navíc rozhoduje i o výši ceny (toto rozhodnutí dokonalý konkurent nepostupuje). Rozlišují se 3 druhy nedokonalé konkurence:
  • absolutní monopol,
  • oligopol,
  • monopolistická konkurence.

    Stejně jako u dokonalé konkurence, tak i v konkurenci nedokonalé platí, že maximální zisk nastává v situaci, ve které je největší rozdíl mezi TR a TC neboli vyrábí optimální rozsah produkce, při kterém MR = MC. Z počátku celkový příjem (= P * Q) s mírným poklesem ceny roste, avšak od bodu maxima celkových příjmů dochází s poklesem ceny i k poklesu celkových příjmů. Mezní příjem je v nedokonalé konkurenci nižší cena (P > MC), proto křivka mezního příjmu klesá rychleji než AR neboli P. Individuální poptávka po produkci nedokonalého konkurenta klesá, a proto i mezní příjem s růstem objemu produkce klesá. Mezní příjem je stejně jako příjmy celkové ovlivněn elasticitou poptávky:
    • je-li mezní příjem kladný poptávka je elastická,
    • je-li mezní příjem nulový poptávka je jednotková,
    • je-li mezní příjem záporný poptávka je neelastická.


    Příjmové křivky v nedokonalé konkurenci


    Příčiny vzniku nedokonalé konkurence
    Hlavními zdroji nedokonalé konkurence jsou nákladové podmínky a bariéry konkurence.
    1. nákladové podmínky - důvody nedokonalé konkurence spočívají v úsporách z rozsahu (= s růstem objemu produkce dochází ke snižování průměrných nákladů)
      • firma jejiž MC a AC neustále klesají. S růstem objemu produkce průměrné náklady klesají, realizují se tedy úspory z rozsahu. Vyplatí se objem zvyšovat, až do průsečíku s křivkou poptávky odvětví – celou poptávku zabezpečuje monopolista,
      • úspory z rozsahu byly vyčerpány a růst objemu produkce představuje růst průměrných nákladů. Křivka poptávky neposkytuje dostatečně velký trh pro existenci velkého počtu firem, ale pouze pro několik málo firem – poptávku zabezpečuje oligopolní konkurence,
      • jednotkové náklady firmy rostou celkem brzy. Křivka tržní poptávky je velice vzdálená od efektivní výroby jednoho producenta, že poskytuje prostor pro velký počet firem – dokonalá konkurence.

      Nákladové podmínky a typy trhu

    2. bariéry konkurence - jedná se zejména o právní restrikce či diferencovaný produkt redukuje počet konkurentů. K důležitým právním restrikcím patří cla, kvóty, patenty a omezení vstupů. Každý výrobce přichází na trh s výrobky lišící se od výrobků konkurenta. Diferenciace produktu se může projevit v nabízených službách spojených s produktem.


    Absolutní monopol
    Jedná se o extrémní případ, kdy je na trhu působí pouze jeden prodávající (nazývá se monopolistou, z řeckých slov mono pro “jeden” a polist pro “prodávajícího”). Monopolista není vystaven ze strany nabídky žádné konkurenci. Čelí pouze konkurenci napříč trhem. Nemůže libovolně zvedat ceny, musí zohlednit koupěschopnou poptávku. Monopoly jsou dnes už poměrné vzácné. Nejvýznamnějšími případy jsou koncesované služby - telefony, plyn, voda a elektřina.

    Monopol realizuje maximální zisk, jestliže rozdíl mezi TR a TC je co nejvyšší a jestliže MR = MC, jak je možné vypozorovat z obrázku. Optimální rozsah produkce bude však nižší než v dokonale konkureci, což je dáno klesající poptávkou křivku po produkci monopolu. Optimálního rozsahu produkce bude dosaženo, jestliže P > MC (=ekonomicky neefektivní).

    MR = MC, cena a zisk monopolu


    V podmínkách monopolu neexistuje individuální křivka nabídky, protože neexistuje jednoznačný vztah mezi cenou a množstvím. Rozhodování o optimálním rozsahu produkce je určováno klesající poptávkou křivkou, protože z ní vyplývá i tvar mezních příjmů. Změna poptávky vyvolá změnu optimálního množství rozsahu produkce a tedy i optimální ceny.


    Alokační efektivnost absolutního monopolu
    Optimální rozsah produkce monopolu se nachází v bodě A (MR = MC), přičemž cena je vyšší než mezní náklady. Spotřebitelé, kteří jsou ochotni koupit menší množství než je optimální rozsah produkce monopolu za vyšší cenu než která je daná poptávkovou křivkou, vytváří přebytek spotřebitele (žlutá plocha), který je však menší než v dokonalé konkurenci. Přebytek výrobce (vyšrafovaná plocha) je vyšší než přebytek dokonalého konkurenta, neboť cena je vyšší a při poslední jednotce optimálního rozsahu produkce stále platí P > MC. Červená plocha představuje náklady monopolu nebo také náklady mrtvé váhy. Celkový přebytek je nižší než v dokonalé konkurenci. Z toho plyne, že monopol není efektivní.
    Monopolní síla
    Cena, za kterou monopol prodává své výrobky obsahuje monpolní zisk, neboť platí P > MC. Čím vyšší je převys ceny nad mezními náklady, tím vyšší je monpolní síla. Monopolní síla se měří pomocí Lernerova indexu, který má následující tvar:

    L = P - MC/P

    Pro dokonalé konkurenční trh platí L = 0, protože P = MC. Hodnoty větší než nula označují monopolní sílu.


    Regulace monpolu
    Monopolista stanovuje výši ceny nad mezními náklady, což vede ke ztrátě efektivnosti. Alokační neefektivnost nedokonalé konkurence je pro společnost nákladem. Z těchto důvodů se vláda snaží náklady monopolu redukovat pomocí následujících nástrojů:
    • Zvýšení daní snižuje monopolní zisky, ale neprojevuje se na snížení výstupu. Snížení daní zase nepřispěje ke zvýšení objemu produkce.
    • Cenová regulace znamená, že cena je úředně stanovena na určité úrovni. Nevhodné stanovení ceny by ve svém důsledku mohlo vést k nedostatku zboží s regulovanými cenami.
    • Státní vlastnictví je nástrojem často využívaným. Příkladem jsou např. telefonní sítě, železnice, el. energie atd.
    • Protimonopolní politika má podobu zákonů, která zakazují určité způsoby chování (např. spojování firem, dohody o cenách atd. ).
    • Ekonomická regulace spočívá v zákonech či nařízeních, které stát používá k ovlivňování chování firem. Jedná se o dohled nad ceami, velikosti výstupu, možnostmi vstupu firem do odvětví či jejich výstupem.


    Oligopol
    Toto slovo znamená několik málo prodávajících. Firmy mají velkou ekonomickou sílu a schopnost se navzájem ovlivňovat. Mohou spolupracovat na základě kartelových dohod o spolupráci nebo je možný individuální konkurenční boj. Jsou dva typy oligopolistů.
    1. Za prvé, oligopolista může být jedním z několika málo prodávajících, kteří vyrábějí téměř shodný statek. Například ocel, letecká doprava atd. Na těchto trzích dochází k cenovým válkám.
    2. Za druhé, oligopolista může být jedním z několika málo prodávajících, kteří vyrábějí diferencované statky. Jedná se například o automobilové odvětví - Škoda Fabia se liší od Opel Corsa, avšak jsou blízkými substituty, liší se charakteristikami a vlastnostmi. Mohou vytvářet uměle nedostatek zboží na trhu, méně se namáhají a realizují ještě vyšší zisk.


    Oligopol s dominantní firmou
    Často se odvětví skládá z jedné velké a dominantní firmy, která je obklopena řadou menších soupeřů. Má tedy 2 složky: Dominantní firma - jedna firma se chová jako monopolista, ale respektuje konkurenční lem. Konkurenční lem - soubor malých firem, které se chovají jako dokonalá konkurence tzn. přijímají cenu stanovenou dominantní firmou.

    Oligopol s dominantní firmou

    Tržní poptávka je znázorněna křivkou D a poptávka po produkci dominantní firmy je znázorněna přímkou d. Při ceně P' bude dominantní firma nabízet množství A a konkurenční lem nabízí množství B. Jestliže se od tržní poptávky odečte nabídka konkurenčního lemu získáme poptávku po produkci dominantní firmy. S růstem ceny dominantní firma ztrácí svůj podíl na trhu ve prospěch konkurenčního lemu.


    Smluvní oligopol
    Smluvní oligopol vzniká, jestliže několik málo firem vyrábí velice podobný výrobek a zjistí, že jejich ceny jsou na velice blízké úrovni. V takovém případě se rozhodnou kooperovat ve stavovení cen či v rozdělení trhu. Firmy společně uzavřou tajnou dohodu (kartel) o vzájemném chování, ve které se dohodnou na výši ceně, na vyráběném objemu produkce nebo na rozdělení trhu s cílem maximalizovat zisk. Na obrázku je znázorněna situace jednoho z několika málo kooperujích oligopolistů.

    Smluvní oligopol


    Duální oligopol neboli duopol
    Na trhu působí pouze dvě firmy. Obě firmy jsou navzájem velice dobře čitelné, vědí co dělá ta druhá. Přizpůsobují své chování tomu, co jim na trhu zůstává po té druhé firmě.



    Monopolistická konkurence
    Tento typ nedokonalé konkurence se podobá dokonalé konkurenci ve třech směrech:
    • existuje mnoho kupců a prodávajících,
    • vstup a výstup je snadný,
    • každá firma pojímá ceny jiných firem jako dané.
    Rozdíl je hlavně v tom, že v monopolistické konkurenci je produkt diferencovaný.

    Každá firma má monopol nad svou produkci při stanovení ceny. Klesající poptávková křivka, která je elastičtější než v ostatních tržních strukturách nedokonalé konkurence umožňuje realizovat monopolní zisk v krátkém období (P>MC), což přiláká další výrobce do odvětví, čímž bude docházet ke snížení ceny.
    Monopolistická konkurence v různých časových obdobích
    V dlouhém období dochází k podobné situaci jako u dokonalé konkurence. Rovnováha nastává, když průsečík AR je při stejném množství jako průsečík MR (Zisk = 0).

    V krátkém období mohou monopolistické firmy realizovat ekonomický zisk, zatímco v dlouhém období vlivem vstupu firem do odvětví a následném poklesu ceny realizují nulový ekonomický zisk.

    Monopolistická konkurence není 100% efektivní jako dokonalá konkurence, neboť optimální rozsah produkce nevyrábí při minimálních průměrných nákladech. Toho by bylo dosaženo pouze při vyšších objemech produkce.


    Přehled tržních struktur

    Jednotlivé tržní struktury



    Nahoru



    Seznam použité literatury

    MACÁKOVÁ, L. a kol. Mikroekonomie. 8. vyd., Praha: Melandrium, 2003, 275 s. ISBN 80-86175-38-3.

    SAMUELSON, P. A. a NORDHAUS, W. D. Ekonomie. 13. vyd., Praha: Nakladatelství Svoboda, 1995, 1011 s. ISBN 80-205-0494-X.

  • © 2006 created by Radek Pavelka