TOPlist Doporučené
rozlišení min. 1024x768
Tržní selhání a stát

Situace, kdy trh nefunguje či funguje špatně - selhává ve své činnosti, dochází k neefektivní alokaci zdrojů. Tržní selhání vede k neefektivní výrobě nebo spotřebě, a právě vláda může sehrát určitou úlohu pří léčení této choroby. Zároveň si musíme dávat pozor na “vládní selhání” - vláda se snaží řešit problémy, ale mohou daný problém zhoršit nebo vyvolat jiný. Trh selhává tehdy, pokud cena poskytuje nesprávné informace.


Nedokonalá konkurence
Nedokonale konkurenční firma může svou činností ovlivňovat cenu statku. Ve skutečnosti jsou jimi téměř všichni vlastníci firem, snad kromě miliónů farmářů, kteří jako jednotlivci vyrábějí nepatrný zlomek světové celkové světové produkce, nedokonalými konkurenty. Extrémním případem nedokonalé konkurence je monopolista - jediný nabízející, který sám určuje cenu určitého statku. Avšak neznamená to, že firma může diktovat cenu a přitom být zisková, musí brát v úvahu také koupěschopnou poptávku. Firma maximalizující zisk vyrábí takový rozsah produkce, při kterém mezní příjmy rovnají mezním nákladů. V podmínkách nedokonalé konkurence je však cena vyšší než mezní příjmy, což je dáno klesající poptávkovou křivkou.

MR = MC příčemž P > MC

Převis ceny nad mezními náklady se označuje jako monopolní zisk. Síla monopolu se měří pomocí Lernerova indexu (viz. kapitola o nedokonalé konkurenci). K tržnímu selhání dochází z důvodu neefektivní alokace zdrojů, která je nejvýraznější v případě monopolu.


Externality
Externality neboli efekty přelévání. Vyskytují se tehdy, když firmy nebo lidé přenášejí na jiné subjekty přínosy (resp. náklady), aniž za přínos přiměřeně platí (resp. aniž jiné subjekty dostanou za náklady řádně zaplaceno). Příjemce pozitivní externality čerpá společenský užitek, který je dán součtem pozitivní externality a zaplaceného užitku (je vyšší než zaplacený užitek). Příjemce negativní externality čerpá společenské náklady, které jsou dány součtem negativní externality a skutečně placených nákladů (jsou vyšší než skutečně placené náklady). Jedná se tedy o činnosti, jejichž dopad není zahrnut v ceně.


Veřejný statek
Dalším příkladem neefektivní alokace jsou veřejné statky. Veřejné statky jsou ekonomické aktivity - nesoucí společnosti větší nebo menší užitek které není možné efektivně ponechat soukromému podnikání. Důležitými příklady výroby veřejných statků jsou: udržování národní obranyschopnosti, zákonnosti a pořádku v zemi, výstavba dálniční sítě, podpora základního výzkumu a veřejné ho zdraví. K soukromému poskytování těchto veřejných statků nedoje, protože jejich přínosy jsou natolik rozptýlené mezi obyvatelstvem, že žádná jednotlivá firma nebo spotřebitel nemá ekonomický stimul k jejich výrobě. Vyznačuje se dvěmi základními vlastnostmi

  • nezmenšitelnost - spotřeba jednoho dalšího uživatele nesníží užitek stávajícím uživatelům, spotřeba jednotlivce navíc nezvyšuje náklady na poskytování tohoto statku - dobrá vlastnost veřejných statků,
  • nevylučitelnost ze spotřeby - nelze kontrolovat, kdo za spotřebu statku zaplatil a neplatiče vyloučit - vzniká problém “černého pasažéra”- při této situaci trh selhává.
Optimální objem veřejného statku
Stejně jako u soukromých statků, tak i u statků veřejných se porovnává mezní užitky a mezní náklady na jejich výrobu. Celkový mezní užitek veřejných statků zjistíme součtem ohodnocení všech, který daný statek užívají. Všichni příjemci daného veřejného statku získávají stejné množství Předpokládejme dva příjemce veřejného statku, přičemž každý z nich mu připisuje jinou hodnotu. Z následujícího obrázku je možné zjistit tržní poptávku po veřejných statcích součtem všech hodnot na vertikální ose x. Nabídková křivka je odvozena od vývoje mezních nákladů na výrobu veřejného statku. Rovnovážný objem veřejného statku nastává v bodě E, kde se souhrn všech hodnot mezního užitků příjemců veřejného statku rovná nákladům na výrobu dodatečné jednotky.


Rovnovážný objem na trhu veřejných statků
Asymetrická informace
Toto selhání trhu je způsobeno, že jedna strana ví více než druhá. Asymetričnost informací vede k:
  • morálního hazardu - kdy příkazce nemůže přesně kontrolovat, co zmocněnec vykonává (morálka brání zmocněnci, aby nevyužil situace ve svůj prospěch),
  • nepříznivý výběr (adverzní selekce) – jedná se o proces, ve kterém nekvalitní statky vytlačují statky kvalitní. Ve světě dokonalých informací by kupující byli schopni okamžitě rozeznat nekvalitní statek a platit méně nebo kvalitní statek a platit a platit více.
Optimální množství statků s dostupnými informacemi
Ve světě neúplných informací vzniká nesprávná poptávka. Nevědomost negativních charakteristik týkajících se statků zvyšuje poptávku kupujících, v opačném případě by došlo k poklesu poptávky z D' do D'' a trh by se dostal do nové rovnováhy. Naopak v případě neznalosti kladných charakteristik se poptávka nachází na úrovni D'', v opačném případě by poptávka vzrostla do D'.


Nahoru



Seznam použité literatury

MACÁKOVÁ, L. a kol. Mikroekonomie. 8. vyd., Praha: Melandrium, 2003, 275 s. ISBN 80-86175-38-3.

SAMUELSON, P. A. a NORDHAUS, W. D. Ekonomie. 13. vyd., Praha: Nakladatelství Svoboda, 1995, 1011 s. ISBN 80-205-0494-X.

© 2006 created by Radek Pavelka