TOPlist Doporučené
rozlišení min. 1024x768
Dokonalá konkurence

Charakteristika dokonalé konkurence

Jedná se o abstraktní situaci, které reálně neexistuje, avšak některé trhy se ji přibližují (např. trhy zemědělských plodin - pšenice). Dokonalá konkurence se vyznačuje:

  • naprosto rovnými podmínkami pro všechny zůčastněné,
  • do daného odvětví mohou kdykoliv vstoupit i vystoupit další firmy bez jakýchkoliv nákladů,
  • stejná míra informovanosti všech ekonomických subjektů v daném odvětví,
  • na trhu existuje mnoho malých firem a výrobci v daném odvětví vyrábějí zcela homogenní produkty - produkce všech producentů splývá a proto se na trhu formuje pouze jedna cena,
  • dokonale konkurenční firma je tak malá, že není schopna ovlivnit tržní cenu vztahující se k trhu. Tržní cena se mění pouze v případě, že se změní cena všech ostatních producentů v odvětví, neboť dokonalý konkurenti jsou tzv. příjemci ceny (price taker). Na trhu dokonale konkurenčním trhu je cena nezávislou konstantou na objemu produkce. Firmy tedy nemůžu ovlivnit cenu, ale pouze objem produkce. Tržní cena se mění pouze v případě, že se změní cena všech ostatních producentů v odvětví, neboť dokonalý konkurenti jsou tzv. příjemci ceny (price taker). V takovém případě je poptávková křivka po produkci firmy horizontální neboli dokonale elastická,
  • jediná možná konkurence je konkurence cenová - velký tlak na minimalizaci zbytečných nákladů ve výrobě, aby dosáhl co nejvyšších zisků.
Individuální po produkci dokonalého konkurenta

Část A vyznačená na tržní poptávkové křivce odpovídá poptávce po produkci jednoho dokonalého konkurenta.


Když je cena konstantní, celkové příjmy jsou závislé pouze na objemu produkce a jsou mu přímo úměrné.

Křivky příjmů dokonalého konkurenta
Protože je cena konstantní tak i průměrné příjmy. Křivka AR je totožná s křivkou poptávky po produkci dokonalého konkurenta, a proto je horizontální, identická s křivkou ceny. Křivka mezních příjmů je také identická s křivkou AR.


Pravidlo optimalizace zisku (MR = MC) u dokonalého konkurenta můžeme zapsat, že MC = P

 MR = MC = P


V bodě E firma dosahuje maximálního zisku, neboť MR = MC, tomto bodě je rozdíl mezi TR a TC nejvyšší. Nalevo od bodu E je možné zvyšovat zisk růstem objemu produkce, napravo od bodu E jeho poklesem.



Formování individuální nabídky firmy
Chceme-li odvodit individuální nabídku dokonalého konkurenta, musíme zjistit, jak reaguje na změny ceny. Cena je nezávislá na chování jedné firmy, může se však měnit v důsledku změny podmínek na trhu. Změní-li se cena změní se i přímka P = AR = MR = d. V důsledku změny ceny se mění také rovnováha firmy.


Odvození individuální nabídkové křivky firmy v dokonalé konkurenci

Bod ukončení činnosti
Jestliže je cena příliš nizká tzn., že celkové příjmy jsou nižší než celkové náklady (TR < TC), firma vykazuje ztrátu. Firma bude chtít ukončit činnost zejména v kráktém období, pokud není schopna pokrýt variabilní náklady. V krátkém období platí, že TC = FC + VC. Firma bude pokračovat ve své činnosti, jestliže TR = VC (kritický bod uzavření firmy). Firma totiž vykazuje ztrátu, i když nevyrábí, neboť musí hradit fixní náklady, které nejsou závislé na objemu produkce. Ztráta se tedy rovná firxním nákladům. Jakmile TR < VC firma ukončí činnost, protože při výrobě by ztratila více než činí FC. Jestliže TR > VC firma bude vyrábět, protože dosahuje nižší ztráty než by činily FC.
Firma tedy vyrábí do okamžiku, kdy se celkové příjmy rovnají variabilním nákladům neboli cena je rovna průměrným variabilním nákladům.
TR/Q = VC/Q
neboli
P = AVCmin. ==> AVCmin. = MC = P

Bod uzavření firmy a individuální nabídková křivka firmy


Nabídková křivka firmy je identická s křivkou MC od bodu uzavření firmy, která vede směrem nahoru, kde jsou ceny vyšší než je cena, při které dochází k uzavření firmy. Pro P < AVC bude produkce nulová a pro P > AVC bude produkce taková, aby platilo pravidlo maximalizace zisku MR = MC.


Bod zvratu
V dlouhém období mohou firmy fluktuovat z odvětví do odvětví. Jestliže TR < TC, firmy začínají měnit předmět činnosti tzn., že se sníží nabídka v daném odvětví, což vyvolá růst ceny až do okamžiku, kdy bude platit TR = TC neboli P = AC. Dlouhodobě není ani možné, aby TR > TC neboli AR > AC. Vysoké zisky přilákají do odvětví další konkurenty, přičemž vzroste nabídka, ale cena poklesne na úroveň, kdy P = AC. Dokonalý konkurent dostahuje v dlouhém období rovnováhy, jestliže:

MR = MC = AR = AC

Bod zvratu


Rovnováha tedy nastává tehdy, když do odvětví nikdo nevstupuje ani nevystupu (=nulová fluktuace). Toto je možné sledovat pouze v dlouhém období a jen tehdy, když ekonomický zisk je roven nule. Bodu zvratu odpovídá minimum průměrných nákladů.


Změna nabídkové křivky
Změna ceny vyvolá změnu nabízeného množství neboli posun po křivce nabídky. Změna nabídkové křivky při nezměnené ceně může být způsobena:
  • změnou výrobních nákladů - růst (resp. pokles) nákladů vyvolá pokles (resp. růst) nabídky, křivka nabídky se posunu doleva (resp. doprava), změna výrobních nákladů je způsobena technickým pokrokem (snížení nákladů), cenami vstupů (růst cen vstupů zvyšuje náklady a pokles má opačný účinek),
  • ceny výrobních substitutů - vzroste-li cena jednoho výrobního substitutu sníží se nabídka druhého,
  • ostatní faktory jako jsou napříkla počasí, zavedení cel, očekávání a důvěra výrobce atd.
Změna nabídkové křivky při nezměněné ceně
Cenová elasticita nabídka (Price Elasticity of Supply,Esp)
Měří procentuální změnu nabízeného množství vyvolanou jednoprocentní změnou ceny daného statku Cenová elasticita nabídky se měří pomocí tzv. koeficientu cenové elasticity nabídky


Od individuální k tržní nabídce
Tržní nabídku získáme součtem všech individuálních nabídkových křivek při různých cenách. Znamená to, že se sečte nabízené množsví určitého statku všech výrobců na horizontální ose x. Na tržní nabídku působí stejné vlivy jako na nabídku individuální, avšak u tržní nabídky je třeba přihlédnout i k jiným faktorům. Jedná se např. o to, že růst nabízeného množství při růstu ceny je způsoben růstem individiuálních nabídek vstupem nových firem do odvětví. Naopak pokles ceny může u některých výrobců dosáhnout na bod uzavření firmy a odchod z odvětví, tím pádem také dochází k poklesu nabízeného množství.

Odvození tržní nabídkové křivky



Agregátní nabídková křivka
Agregátní nabídku získáme součtem všech tržních nabídek na všech trzích. Agregátní nabídka představuje agregátní množství produkce, které chtějí výrobci při dané cenové hladině vyrobit a prodat. Analýza agregátní nabídky je však předmětem makroekonomie.


Rovnováha na dokonale konkurenčím trhu
Tržní rovnováha nastává tehdy jestliže poptávaný objem produkce se rovná objemu produkce nabízenému. V průsečíku křivky tržní poptávky a nabídky se nachází tržní rovnováha. Průsečík je dán rovnovážným množstvím QE a rovnovážnou cenou PE. Rovnovážná cena je cena čistící trhy tzn. že na trhu neexistuje přeytek či nedostatek - velice vzácná a krátkodobá situace, trh k ní neustále směřuje. Tržní mechanizmus neustále přibližuje tržní cenu k ceně rovnovážné.


Tržní rovnováha


Je-li trh v rovnováze, musejí být i spotřebitele a výrobci v rovnováze MU = P = MC ==>MU = MC. Trh je v rovnováze, jestliže se mezní užitek zboží rovná jeho mezním nákladům na jeho výrobu.


Efektivnost na dokonale konkurenčním trhu
Alokační efektivnost (nebo pouze efektivnost) představuje takovou alokaci výrobních faktorů, kdy není možné zvýšit produkci jednoho statku, aniž by se snížila produkce jiného statku. Nebo také v podnímkách alokační efektivnosti není možné, aby si spotřebitel zvýšil užitek, aniž by se nesnížil užitek jiného spotřebitele.
Jestliže MU > MC, tak poptávka převyšuje nabídku. Efektivnost se zvýší přesunem výrobních faktorů z jiného statku na výrobu našeho statku => MU = MC.
Jestliže MU < MC, tak poptávka je převýšena nabídkou. Efektivnost se zvýší snížením výroby našeho statku a přesunem výrobních faktorů na výrobu jiných statků => MU = MC.

Pouze v případě, že se MU = MC je rozsah produkce a alokace výrobních faktorů efektivní.


Efektivnost na dokonale konkurenčním trhu


Přebytek spotřebitele
Spotřebitel se nachází v rovnováze, jestliže mezní užitek na poslední spotřebovaná jednotka je rovna ceně, MU = P. Avšak z dříve nakoupených jendotek spotřebitel získává více užitku než činí jejich cena, MU > P. Částe, o kterou je TU vyšší než výdaje představuje spotřebitelský přebytek. Celkový úžitek představuje plocha 0ABC a spotřebytelský přebytek je vyznačen vyšrafovanou plochou.

Přebytek výrobce
Rovnováhy dokonalého konkurenta je dosaženo, jestliže mezní náklady na poslední jednotku jsou rovny ceně, MC = P. Jednotky vyrobené před dosažením tohoto rovnovážného stavu je možné vyrobit s nižšními mezními náklady než je cena, MC < P. Takto vzniká přebytek na jednotku produkce. Přebytek výrobce je rozdíl mezi celkovými příjmy a variabilními náklady. Celkové příjmy jsou tvořeny plochou 0ABC a vyšrafovaná plocha představuje přebytek výrobce (TR - VC).


Přebytek výrobce


Rovnováha v různých časových obdobích
S prodlužováním časového horizontu se zvyšují možnosti firem vyráběz větší objem produkce a roste elasticita nabídky. Z hlediska časového období rozlišujeme rovnováha v(e):
  • velmi krátké období, ve kterém je nabídka produkce fixní (neelastická), růst poptávky vyvolá prudký růst cen,
  • krátké období, ve kterém je možné zvýšit objem produkce (elasticita nabídky je vyšší), i když kapitál je stále fixní, ale firma může zvyšovat množství práce, v tomto případě růst poptávky vyvolá nižší růst cen než v předcházejícím případě,
  • dlouhé období, ve kterém je elasticita nabídky opět vyšší, růst poptávky zvýší cenu pouze nepatrně,
  • velmi dlouhé období, ve kterém dochází k růstu objemu produkce, avšak dopad na cenu může být různý, protože dochází k růstu poptávky i nabídky.
Rovnováha v časových obdobích


Na grafech je možné vypozorovat, že změna poptávky v různých časových obdobích posunuje bod rovnováhy neustále vpravo dolů.


Rovnováha a současná změna nabídky a poptávky
Jestliže vzroste poptávka i nabídka současně vzroste rovnovážné množství, avšak dopad na cenu není jednoznačný.

V prvním případě vzrostla více nabídka než poptávka a proto cena klesla. Ve druhém případě vzrostla více poptávka, a proto cena vzrostla.

Současný růst poptávky i nabídky


V případě elastické poptávky (cena vzrostla) změna množství je větší než v případě neelastické poptávky (cena klesla).

Současný růst poptávky i nabídky



Teorém pavučiny
Dosud jsme uvažovali, že poptávka a nabídka reagují okamžitě na změnu ceny. V reálném ekonomickém světě tomu tak není, neboť ekonomické subjekty (spotřebitelé, výrobci) potřebují určitý čas k přizpůsobení nákupu či prodeje objemu zboží změnám cen. Větší časové zpoždění předstvuje nabídková strana trhu, a proto se nejdříve změní poptávka a pak teprve nabídka. Výrobci reagují na cenu předchozího období.

Konvergující pavučina
V tomto případě má křivka poptávky menší sklon než křivka nabídky a pavučina konverguje směrem dovnitř. Trh se tedy snaží dostat do rovnováhy.
  1. Předpokládejme, že produkce z nějakého důvodu vzrostla z výchozí pozice na úroveň Q'. Úroveň produkce je tedy vyšší než rovnovážná. Pohybujeme se směrem dolů na poptávkovou křivku na nižší cenu P', která odpovídá zvýšení produkce.
  2. V příštím období výrobci zareagují na nižší cenu nižším objemem nabízené produkce, který se nachází na úrovni Q''.
  3. Snížení nabízeného objemu produkce způsobí růst ceny. Pohybujeme se tedy směrem nahoru na poptávkovou křivku, kde se cena nachází na úrovni P''.
  4. V příštím období opět výrobci zareagují na vyšší cenu zvýšením objemu nabízené produkce. Objem produkce se tedy nachází na úrovni Q'''.
Konvergující pavučina

Takto bude celý proces pokračovat až do okamžiku, kdy poptávka bude rovna nabídce (bod E) neboli objem nabízené produkce bude roven objemu poptávané produkce. Takto vzniká tržní rovnováha.

Divergující pavučina
Křivka poptávky má větší sklon než křivka nabídky a pavučina diverguje směrem ven. Tato situace prohlubuje nerovnováhu. Analogickým způsobem jako u pavučiny konvergující lze odvodit tento proces.

Stabilní pavučina
V této situaci jsou sklony křivky poptávky a nabídky shodné. Jedná se o dokonalou pavučinu. Nerovnováha se neodstraňuje ani neprohlubuje.

Nelineární oscilace
V tomto případě je sklon poptávkové křivky v průsečíku větší než sklon křivky nabídkové. Malý šok nejprve vyvolá prohlubování nerovnéváhy poté se tento proces zastaví, což je dáno zakřivením křivek.


Divergující pavučinaStabilní pavučinaNelineární oscilace


Tímto uzavírám tržní rovnováhu v podmínkách dokonalé konkurence.


Nahoru



Seznam použité literatury

MACÁKOVÁ, L. a kol. Mikroekonomie. 8. vyd., Praha: Melandrium, 2003, 275 s. ISBN 80-86175-38-3.

SAMUELSON, P. A. a NORDHAUS, W. D. Ekonomie. 13. vyd., Praha: Nakladatelství Svoboda, 1995, 1011 s. ISBN 80-205-0494-X.

© 2006 created by Radek Pavelka