TOPlist Doporučené
rozlišení min. 1024x768
Nezaměstnanost

Nezaměstnanost je vedle inflace velmi závažným problémem, který musí makroekonomové řešit ve všech vyspělých tržních ekonomikách. Nezaměstnanost vzniká z různých příčin, které si vyložíme v následujícím textu. Nezaměstnanost je možné zjistit na základě dvou metod. První metodou je výběrové šetření a druhou je součet všech osob registrovaných na úřadech práce. Obyvatelstvo můžeme obecně rozdělit na dvě skupiny, a to, ekonomicky aktivní obyvatelstvo nebo pracovní síla a ekonomicky neaktivní obyvatelstvo.

V České republice můžeme obyvatelstvo, počínaje nabytím 15-ti let, rozdělit na tři skupiny:

  1. Zaměstnaní, mezi které jsou řazeni lidé, kteří jsou v pracovně-právním poměru či osoby samostatně výdělečně činné (tj. osoby, které mají příjmy ze závisle činnosti a funkčních požitků či příjmy z podnikatelské nebo samostatně výdělečné činnosti.
  2. Nezaměstnaní, tato skupina obyvatelstva (podle metodiky ILO – International Labour organisation) zahrnuje osoby, které dosáhly minimálně 15 let a splňují tři podmínky:
    • nejsou zaměstnání,
    • práci aktivně hledají,
    • a jsou schopni do práce, kdykoliv nastoupit (nejpozději do 14 dnů).
    V praxi se jedná o osoby, které jsou registrovány na úřadu práce.

    Celkový počet zaměstnaných a nezaměstnaných představuje ekonomicky aktivní obyvatelstvo.

  3. Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo představují osoby, které jsou nezaměstnané a nejsou ekonomicky aktivní. Jedná se tedy o ženy v domácnosti, studenty, invalidy, penzisty atd.

Nezaměstnanost je možné vyjádřit, buď v absolutním čísle (např. 300 000 nezaměstnaných), nebo relativně jako míru nezaměstnanosti, která se vypočítá následovně:



Výsledek tohoto vzorce říká, kolik procent práceschopného obyvatelstva je nezaměstnáno.


Typy nezaměstnanosti

Frikční nezaměstnanost
Tato nezaměstnanost můžeme být také nazvána jako nezaměstnanost dočasná. Je způsobena fluktuací obyvatelstva při vstupu na trh práce a výstupem z něho. Tato nezaměstnanost je nevyhnutelná. Trvá většinou po krátkou dobu. Nechápe se jako skutečná nezaměstnanost a nezpůsobuje v ekonomice žádné problémy, je dobrovolná. Objevují se zde pracovníci, kteří:
  • dobrovolně opustili zaměstnání, aby našli nějaké nové lepší, nebo z důvodu stěhování do jiné oblasti,
  • vstupují mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo (absolventi škol, kteří si hledají zaměstnání, ženy po mateřské dovolené),
  • byli nuceni odejít ze svého místa.
Strukturální nezaměstnanost
Tato nezaměstnanost představuje nesoulad mezi poptávkou po práci a její nabídkou. Tento nesoulad je způsobem nepružnými mzdami. Mzdy nereagují dostatečně pružně a rychle na změny na trhu práce, aby mohly vyčistit trhy. Poptávka po určité profesi roste, zatímco po jiné klesá a nabídka není schopná se dostatečně rychle přizpůsobit. Strukturální nezaměstnanost trvá obvykle déle než frikční, neboť získat nové místo v jiné oblasti, než pro kterou je pracovník vyškolen, vyžaduje rekvalifikační kurz nebo změnu bydliště. Vláda však může zmírnit tuto nezaměstnanost podporou rekvalifikačních programů.

Součet frikční a strukturální nezaměstnanosti tvoří tzv. přirozenou míru nezaměstnanosti. Přirozená nezaměstnanost je taková nezaměstnanost , při které jsou síly působící na cenovou a mzdovou inflaci v klidu. Jedná se o nejnižší možnou míru nezaměstnanosti a nezaměstnanost, při které je uzavřena produkční mezera mezi reálným a potencionálním produktem. Z toho vyplývá, že přirozená míra nezaměstnanosti je totožná s potencionálním produktem. Nemá tedy smysl stlačovat skutečnou míru nezaměstnanosti pod přirozenou nezaměstnanost, neboť by hrozilo přehřátí ekonomiky. Více informací o přirozené míře nezaměstnanosti a Phillipsově křivce naleznete v mé absolventské práci Inflace a zdanění.

Cyklická nezaměstnanost
Hlavní pozornost ekonomové upírají na vývoj cyklické nezaměstnanosti, která způsobena, narozdíl od předcházejících typů nezaměstnanosti, výkyvy ekonomických veličin. Je způsobena poklesem agregátní poptávky. Přináší tedy ekonomice vysoké náklady ve formě ztráty agregátního výstupu. Často je nazývána nezaměstnanosti z nedostatečné poptávky. V této situaci je počet volných míst nižší než uchazečů o práci. Keynesiánci tedy navrhují zvýšit agregátní poptávku.


Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost
Nezaměstnanost je v ekonomické teorii nazývána jako dobrovolná a nedobrovolná. Názory na nezaměstnanost se diametrálně liší u jednotlivých škol ekonomického myšlení. Konzervativní ekonomové předpokládají, že nezaměstnanost je pouze dobrovolná. Toto tvrzení však vyvrátil anglický ekonom John Maynard Keynes ve svém díle Teorie nezaměstnanosti, peněz a úroků. Rozdíl mezi dobrovolnou a nedobrovolnou nezaměstnaností je založen a pružných a nepružných mezd.

Dobrovolná nezaměstnanost
Trh práce je v rovnováze, jestliže se při dané reálné mzdově sazbě rovná množství nabízené práce poptávanému množství, trh je tedy vyčistěn. L* představuje velikost pracovní síly v dané ekonomice neboli ekonomicky aktivní obyvatelstvo a W/P představuje reálnou mzdovou sazbu. V této rovnováze budou firmy najímat všechny pracovníky, kteří při této reálné mzdové sazbě chtějí pracovat.


Zaměstnanost je na obrázku vymezena úsečkou AE. Část ekonomicky aktivního obyvatelstva by chtěl pracovat, ale pouze při vyšších reálných mzdových sazbách, což je znázorněno úsečkou EB. Tato úsečka znázorňuje dobrovolnou nezaměstnanost. Dobrovolnou nezaměstnanost tvoří obyvatelstvo, které dává přednost volnému času či různým činnostem před prací při stávajících reálných mzdových sazbách. Dále mohou být frikčně nezaměstnaní. I když ekonomika vykazuje určitou míru nezaměstnanosti, může se pohybovat na vrcholu své produktivity, jak už víme z předcházejícího textu a přirozené míře nezaměstnanosti. Tento případ tedy předpokládá dokonale pružné mzdy, které se pohybují nahoru a dolů tak dlouho, dokud nevyčistí trhy.

Nedobrovolná nezaměstnanost
J. M. Keynes vyvrátil předcházející teorii a vysvětlil nedobrovolnou nezaměstnanost, jejichž význam roste zejména v období recese. Nedobrovolná nezaměstnanost představuje situaci, při které pracovníci nemohou najít zaměstnání při stávající reálné mzdové sazbě. Dále vysvětlil, že mzdy nejsou dokonale pružné, ale mají spíše tendenci reagovat na ekonomické šoky zpomaleně. Jestliže jsou mzdy nepružné, nemůže se reálná mzdová sazba měnit dostatečně rychle, aby vyrovnala nabízené a poptávané množství práce a vzniká nedobrovolná nezaměstnanost. Jedná se o případ, kdy se reálná mzdová sazba z nějakého důvodu nachází nad úrovní rovnovážné mzdové sazby.


Cena práce je na úrovni W/P‘ a rovnovážná cena práce, která čistí trhy se nachází na úrovni W/P. V takovéto situaci je při vyšší reálné mzdové sazbě více pracovníků, kteří chtějí pracovat než kolik je pracovních příležitostí. Pracovníci, kteří jsou ochotní pracovat při W/P‘ se nacházejí v bodě F. Naopak pracovníci, které firmy chtějí najmout se nachází v bodě D. Existuje tedy nadbytek pracovníků. Úsečka CD představuje zaměstnané pracovníky, ale úsečka DF představuje nedobrovolně nezaměstnané pracovníky.


Zdroje nepružnosti
Nedobrovolná nezaměstnanost je tedy způsobena nepružnými mzdami, které nejsou schopny pohotově reagovat na ekonomické šoky, aby vyčistily trh práce. Proč jsou mzdy nepružné nám napoví charakter trhu. Je tedy třeba rozlišovat mezi aukčním trhem a administrativně regulovaným trhem.
  1. na aukčním trhu se ceny přizpůsobují velice pružně nabídce a poptávce, aby vyčistily trhy. Takovými aukčními trhy jsou zejména burzy cenných papírů a komoditní burzy.
  2. avšak většina statků se prodává na administrativně regulovaných trzích.
    I firmy administrativně regulují mzdy a platy tak, že stanoví fixní mzdové stupnice, které jsou stanoveny na určitou dobu dopředu, takže není možné, aby se rychle přizpůsobily novým podmínkám na trhu.
    Další příčinou mohou být také silné odbory. Například pod hrozbou stávek mohou odbory při vyjednávání se zaměstnavateli vyjednat vyšší mzdy nad úrovní mzdy rovnovážné. Způsobují tím také inflace taženou náklady. Takto stanovené mzdy stanovené mzdy jsou stanoveny smluvně na určitou dobu během, které se neupravují podle přebytečné nabídky či poptávky.
    Příčinou může být také zákon o minimální mzdě. Jestliže tento zákon stanoví minimální mzdu nad úrovní, která by vyrovnala nabídku a poptávku po práci, pak se vytváří přebytečná poptávka neboli nezaměstnanost.
    Další příčinou mohou být také tzv. efektivnostní mzdy. Jedná se o vyšší mzdy, které jsou nad rovnovážnou úrovní, aby zaměstnavatelé zvýšily motivaci a produktivitu práce zaměstnanců, které odradí pracovníky od hledání práce jiné, a také aby přilákaly kvalifikovanější zaměstnance.

Důsledky nezaměstnanosti

  1. Ztráta agregátního produktu
    Nedostatečná agregtání poptávka po domácích statcích a službách způsobuje pokles úrovně výroby, což dále vede ke snižování stavu zaměstnanosti z důvodu nadbytečnosti. Náklady růstu nezaměstnanosti nejsou zanetbatelné, neboť dochází ke ztrátě agregátního produktu. Jestliže je skutečná míra nezaměstnanosti vyšší než přirozená míra nezaměstnanosti dochází ke ztrátě produktu. Tento mechanizmus popisuje tzv. Okonův zákon, který říká - jestliže nezaměstnanost vzroste o 1 % nad přirozenou míru dochází k poklesu reálného produktu vzhledem ke svému potencionálu o 2 - 3 %.


  2. Znehodnocení lidského kapitálu
    Lidský kapitál představuje vzdělání a nabyté dovednosti a schopnosti jedince. Schopnosti zahranují duševní a mechanické schopnosti, které jsme získali ve škole a z zaměstnání včetně pracovních návyků - pokles pracovní morálky. Dlouhodobá nezaměstnanost přispívá ke ztrátě těchto schopností a snižuje hodnotu lidského kapitálu.


  3. Náklady boje proti nezaměstnanosti
    Aktivní politika zaměstnanosti a sociální transfery vlády představuje tvorbu nových pracovních míst, což zatěžuje státní rozpočet.


  4. Zvýšení kriminality
    U některých jedinců může být nezaměstnanost spojena s kriminalitou. Jestliže si nemohou vydělat peníze legálním způsobem, pokusí si je získat způsobem nelegálním.


  5. Ztráta důstojnosti
    Důsledkem nezaměstnanosti může být také ztráta sebeúcty. Dlouhodobá nezaměstnanost vede ke zhoršování fyzického a psychického zdraví - k vyššímu výskytu alkoholizmu, výskytu srdečních chorob a sebevražd. Nezaměstnanost také dopadá na psychický stav všech členů rodiny.


Nahoru



Seznam použité literatury

LIŠKA, V. a kol. Markroekonomie. 1. vyd., Profesional Publishing, 2002, 554 s. ISBN 80-86419-27-4.

RUSMICHOVA, L. a SOUKUP, J. a kol. Makroekonomie. 5. vyd., Praha: Melandrium, 2002, 167 s. ISBN 80-86175-24-3.

SAMUELSON, P. A. a NORDHAUS, W. D. Ekonomie. 13. vyd., Praha: Nakladatelství Svoboda, 1995, 1011 s. ISBN 80-205-0494-X.

© 2006 created by Radek Pavelka