TOPlist Doporučené
rozlišení min. 1024x768
Model AS - AD

Agregátní poptávka (Agregate Demand, AD)

Agregátní poptávka je definována jako agregátní neboli celkové množství produktu, které je při dané ceně koupeno. AD měří celkové výdaje ekonomiky, které lze zjistit součinem reálné produkce (Y) a cenové hladiny (P):

AD = C + I + G ± NX,

  • kde C je spotřeba (Consumption),
  • I jsou investice (Investment),
  • G představuje vládní výdaje na nákup statků a služeb (Government),
  • a NX znamená čisté vývozy (Net export).


Agregátní poptávka má podobný tvar jako tržní poptávka, avšak interpretace je rozdílná. AD měří poptávku všech statků a služeb, které budou při dané agregátní cenové hladině koupeny (ekonomiky jako celku), kdežto tržní poptávka sleduje poptávku pouze jednoho statku či služby, které bude koupeno spotřebiteli při dané ceně.


Proč je AD klesající vysvětluje:

Keynesův efekt
Pokud v ekonomice dochází k poklesu cenové hladiny, vzroste reálná hodnota peněžní zásoby, proto křivka nabídky peněz vzroste z M' do M''. Znamená to, že domácnosti nepotřebují více peněz. Růst kupní síly peněžní zásoby sníží úrokovou míru, což podpoří tu část agregátní poptávky, která je náchylná na úroky a zároveň rostou spotřební výdaje. Zvýšené zamyšlené výdaje stimulují růst reálné produkce => úroveň cenové hladiny a reálného produktu mají inverzní vztah.

pokles P => pokles i => růst I a C => růst AD => růst Y

Keynesův efekt


Pigouův efekt
Tento efekt popisuje situaci, ve které dochází k poklesu cenové hladiny, čímž vzroste reálné bohatství domácností a naopak. Tomuto efektu se také říká efekt reálných peněžních zůstatků, který nepotřebuje trh peněz. Růst reálného bohatství podpoří růst investičních a spotřebních výdajů, což vede k růstu agregátní poptávky, která stimuluje růst reálného produktu.

pokles P => růst W => růst I a C => růst AD => růst Y

Efekt zahraničního obchodu
Jestliže poklesne cenová hladina zvýší se atraktivita domácí produkce pro zahraniční subjekty. Domácnosti nepotřebují kupovat zahraniční produkci, neboť domácí výroba je levnější. Čím nižší je import, tím lépe pro agregátní poptávku.

pokles P => růst Ex a pokles Im => růst AD => růst Y

Vytěsňovací efekt soukromých výdajů vládními výdaji
Jestliže vláda zvýší své autonomní výdaje na nákup statků a služeb, vzroste agregátní poptávka a úroveň reálného produktu. Růst reálného produktu vede k růstu transakční poptávky po penězích, neboť ekonomické subjekty si mohou přát s rostoucí úrovní ekonomiky více utrácet, a proto úroková sazba roste, což ve svém důsledku vede k poklesu investičních a spotřebních výdajů ... Účinnost hospodářské politiky je oslabena, jestliže není sloučena se záměry Centrální banky.

růst G => růst AD => růst Y => růst L => růst i => pokles I a C => pokles AD => pokles Y


Jestliže se změní cokoliv jiného než cenová hladina dochází k posunu křivky agregátní poptávky. Posuny AD jsou vyvolány tzv. poptávkovými šoky - jednorázová záležitost a neočekává událost.

Hlavními přičinami poptávkových šoků jsou:
  • veličiny, které ovlivňují míru disponibilního důchodu - změny ve zdanění, transfery, nastavení sociálního systému atd.,
  • opatření Centrální banky - změna nabídky peněz ovlivňuje úrokové sazby, která se promítne do změn reálného produktu,
  • psychologické faktory => optimistické a pesimistické očekávní ekonomických subjektů - důvěra v politiku vlády a centrální banky,
  • hospodářská situace v zahraničí ovlivňuje čisté vývozy neboli NX,
  • vyšší počet obyvatelstva zvyšuje spotřebu a růst počtu rodin zvyšuje poptávku po investicích do bytové výstavy,
  • růst cen aktiv (akcií a realit) ve ke zvyšování bohatství vlastníků těchto aktiv, a tím ke zvyšování spotřeby a investic,
  • jakékoliv opatření vlády - změna vládních výdajů.
Pozitivní poptávkový šok - posun křivky AD nahoru vpravo, čímž se zvyšuje výkonnost ekonomiky,
Negativní poptávkový šok - posun křivky AD dolů vlevo, má negativní dopad na výkonnost ekonomiky.

Nežádoucí výkyvy v agregátní poptávce mohou být eliminovány proměnnými hospodářské politiky - fiskální a monetární politika.


Agregátní nabídka (Agregate Supply, AS)
Jedná se o agregátní neboli celkový produkt, který chtějí výrobci vyrobit a prodat. V následujícím textu budou vyloženy pohledy základních ekonomických přístupů na agregátní nabídku, kterými jsou Keynesiánská teorie a Klasická teorie v krátkém a dlouhém období.

Tvar křivky AS

Keynesiánci přístup
V kráktém období se reálný produkt nachází pod úrovní svého potenciálního produktu, křivka AS poměrně plochá, protože mzdy a ceny jsou rigidní. V krátkém období platí existence produkční mezery tzn., že v ekonomice existují disponibilní volné zdroje. Klíčovým bodem je, že některé nákladové položky jsou v krátkém období nepružné a strnulé. Firmy reagují na vyšší cenovou hladinu výdajů tím, že zvyšují objemy výstupu a také ceny. Jestliže chtějí firmy vyrábět více statků a služeb zvyšují se náklady na výrobní faktory z důvodu zákona klesajících výnosů. Když se výstupy firmy blíží ke své maximální kapacitě zužuje se prostor pro jeho zvyšování.

V dlouhém období jsou využity všechny zdroje, tzn., že ekonomika pracuje na svém potenciálním produktu. Platnost smluv vypršela uzavírají se nové přizpůsobené vyšší cenové hladině. Jestliže vzroste cenová hladina o 10 % v důsledku vyšší agregátní poptávky, všechny náklady se zvýší také o 10 %. Firmy nebudou dosahovat vyšších zisků v důsledku vyšších cen a produkt se vrátí na původní úroveň.


Zdroje nepružnosti
Příčiny strnulosti nákladů a cen:
1) Mzdy - zaměstnanci spolupracují s odbory, které jmi na určitou dobu se zaměstnavateli dohodnou výši nominálních mezd (smluvně), tzn. že jsou na určitou dobu fixovány. S růstem AD mohou firmy zvednout ceny a produkt, aniž by mzdy reagovaly na změny . Zvyšují si zisk.
2) Nájemné - firma si může najmout budovu, ve které vykonává svojí činnost. Nájemné je na určitou dobu zavřeno smluvně.
3) Ceny materiálů - firmy si se svými dodavateli uzavírají smlouvy, které stanoví ceny na materiálu a součástky a tím jsou ceny stanoveny na určitý čas dopředu.
4) Vládní regulace - některé ceny jsou regulovány státem - elektřina, voda, plyn a telefony atd.


Klasický přístup
Tvrdí, že ceny a mzdy jsou dostatečně pružné, aby vyčistily a velmi rychle dospěly k rovnováze na trhu. Poukazují na aukční trhy, kde se šoky na obou stranách trhu okamžitě promítnou do cen. Krátké období je velmi krátké a proto zanetbatelné. Tvrdí, že ekonomika vždy pracuje při plné zaměstnanosti či na potencionálním produktu. Krátkodobá křivka AS je proto identická s křivkou AS v dlouhém období, tedy vertikální. Produkt nereaguje na změny v AD. Dochází-li k poklesu (resp. k růstu) AD, ceny a mzdy se rychle přizpůsobí. Cenová hladina poklesla (resp. vzrostla), ale hladina produktu a zaměstnanosti se nezměnila. Ceny a mzdy poklesly (resp. vzrostly) v takovém rozsahu, který byl dostatečný, aby se reálné výdaje udržely na původní úrovni. Při stávající reálné mzdové sazbě budou pracovat pouze ti, kteří si přejí pracovat. Ekonomika se tedy stále nachází na svém potenciálu a přirozené míře nezaměstnanosti.


Důsledky pro hospodářskou politiku:
1) Nikdy nedochází ke ztrátám z nevyužitých zdrojů způsobené poklesem AD. Ekonomika vždy pracuje na úrovni potencionálního produktu a pracovníci vždy mohou nalézt práci .
2) Monetární a fiskální politika nemá vliv na hladinu nezaměstnanosti a produktu.

Determinanty agregátní nabídky
  • potenciální produkt,
  • vývoj cen výrobních faktorů.

Ekonomie strany nabídky
Keynesiánská teorie tvrdí, že produkt a zaměstnanost jsou ovlivňovány agregátní poptávkou. K odstranění nežádoucí ekonomické nezaměstnanosti a inflace jsou potřebné monetární a fiskální politika. Ke konci sedmdesátých let se mezi ekonomy rozšířila nespokojenost s keynosiánskou teorií. Kladli důraz na faktory, které by urychlily růst potencionálního produktu, jako jsou zvýšené úspory a investice, reforma regulace a snížené zdanění kapitálových důchodů. Makroekonomickou politiku zakládali spíše na z hlediska dlouhodobého ekonomického růstu než s ohledem na krátkodobou stabilizaci. Tvrdili, že agregátní nabídka reaguje citlivěji na změny podnětu, daní a výnosů faktorů po zdanění než agregátní poptávka. Hospodářská politika zaměřená na nabídku částečně vyplývá z klasické makroekonomické koncepce. Ekonomové strany nabídky se také domnívali, že je vláda až příliš aktivní v korigování ekonomiky.

Ekonomové strany nabídky kladli vedlký důraz zejeména na zdanění výsonů z práce, úspor a podnikání. Keynesiánská teorie se svým zaujetím na agregátní poptávku ignorovali účinek změny daňových sazeb na agregátní nabídku. Vyšší čisté výnosy by vyvolaly vyšší nabídku práce a kapitálu i vyšší míru inovace i růstu produktivity: růst vstupů a inovací by pak zvýšil potencionální produkt, a tím by posunul křivku agregátní nabídky.


Snížení daní má dva účinky: posunuje křivku AD směrem nahoru a může též zvýšit potencionální produkt, jestliže nízké daně přilákají vyšší nabídku práce a kapitálu, posunu se i AS směrem vpravo nahoru. Dochází k růstu reálného produktu. Statistické rozbory však ukazují, že na skutečný produkt má hlavní vliv agregátní poptávka.


Komparace modelu AS - AD monetarismu a keynesiánské teorie

Agregátní poptávka
Obě tyto školy ekonomického myšlení pohlížejí rozdílně na model AD - AS.
Monetaristé tvrdí, že agregátní poptávka je determinována hlavně nabídkou peněz. Fiskální politika či změna autonomních výdajů, pokud nejsou doprovázeny peněžními změnami, budou mít na produkt a ceny zanedbatelný účinek.
Keynesiánci sice tvrdí, že peníze mají důležitý vliv na agregátní poptávku, avšak nejsou jediným determinantem. Důležitou roli také hrají vládní výdaje, investice, čisté vývozy. Jsou tedy přesvědčení, že peníze spoluurčují produkt s výdajovými proměnnými.


Agregátní nabídka
Keynesiánci tvrdí, že mzdy a ceny jsou v krátkém období rigidní, což je výhodné pro výrobce při rostoucí hladině agregátních výdajů. V krátkém období, ve kterém nejsou nevyužity všechny zdroje je křivka agregátní nabídky téměř horizontální. V dlouhém období je křivka AS plně svislá neboli totožná s Y*. Mzdy a ceny se pružně přizpůsobí novým podmínkám.
Monetaristé si myslí, že agregátní nabídka v krátkém období je velmi strmá (nikoliv svislá), a dále že Keynesiánci strnulost mezd a cen přehánějí.

Model As - AD podle monetaristů a keynesiánců


V krátkém období má změna agregátní poptávky vliv na produkt, zaměstnanost a malý vluv na ceny (podle Keynesiánců). Monetaristé však tvrdí, že změna agregátní poptávky ovlivní zejména ceny než množství.

ZÁVĚR: Podstata monetarizmu v makroekonomickém myšlení spočívá zejména v důležitosti peněz na určování agregátní poptávky a relativní pružnost mezd a cen.


Nahoru



Seznam použité literatury

RUSMICHOVA, L. a SOUKUP, J. a kol. Makroekonomie. 5. vyd., Praha: Melandrium, 2002, 167 s. ISBN 80-86175-24-3.

SAMUELSON, P. A. a NORDHAUS, W. D. Ekonomie. 13. vyd., Praha: Nakladatelství Svoboda, 1995, 1011 s. ISBN 80-205-0494-X.

© 2006 created by Radek Pavelka